AFK SLAVOJ PODOLÍ - UHELNÉ SKLADY 5:1 (3:1)
V předehrávaném utkání 14. Kola jsme na svém hřišti přivítali SK Uhelné sklady. Po velmi podařeném výkonu na Újezdu Praha 4, který dle názoru mnohých neodrážel konečný výsledek, jsme přivítali soupeře, od kterého jsme nevěděli co čekat. Trenér nám kladl na srdce, že tam jsou sice fotbalisti, že jsou to dobrý fotbalisti, ale týmovým a zodpovědným výkonem získáme tři body. Znáte to, takové ty klasické fráze, které se opakují ve všech kabinách bez rozdílu sportu, úrovně a pohlaví. Pak se zmínil o tom, že nebude Klán, ten tedy nakonec byl (Zezula si na chvíli oddechl – bohužel po 45 minutách ho začal s Klána tahat stehenní sval a odstoupil), a přestože je teprve 2. Kolo, tak se hraje o 6 bodů.
Trenér hostů Šimánek trefně a jistě pravdivě poznamenal, že ještě nenastoupili v optimální sestavě a mají mnoho zraněných. Musím se ptát, kdy jsme nastoupili v optimální sestavě a co to ta optimální sestava vlastně je? Od začátku přípravy se musíme potýkat s odchodem 4 hráčů základní sestavy (bohužel šli za štěstím), pak následovalo několik vážnějších zranění a k tomu samozřejmě několik drobných zraněných a nutných společenských aktivit.
Zápas začal v opatrném oťukávání a poměrně pomalém tempu hry, ze kterého nás mohl po 5 minutách probrat na malém vápně nikým nehlídaný Kocourek, ovšem Vondrka vytáhl nejméně druho ligový zákrok. Ve 13. Minutě jsme údajně z ničeho dali gól. Z něčeho to tedy bylo a nebylo to ledajaké nic. Rosendorf a Podobský si vyměnily divizně balon, Podobský jak je mu zvykem ho potáhl a krásnou kolmicí mezi obránce vyslal Máru Šumníka k průniku na brankáře. Toho krásným obloučkem, ale opravdu malým obloučkem přehodil. Poté se hra odehrávala hlavně ve středu pole, kde platil náš důraz a nasazení, kdy jsme vyráželi do rozhozené obrany, bohužel se nám nedařilo drobná okénka využít a po jednom takovém nepříliš vydařeném útoku se dostali hosté do rychlého kontru. Několikrát jsme mohli na středu hřiště a u domácí střídačky přerušit, samozřejmě takticky. Bohužel necháme dojít hráče až do vápna, kde kolem něho poskakujeme, abychom ho nefaulovali, tři hráči se k němu seběhnou a nechají na druhé tyči volného Klána, kterému byl balon perfektně předložen. Škoda srovnáno 1:1 v 21. Minutě. Oproti minulým rokům jsme nedali hlavy dolů a hned jsme začali aktivně hrát dále. Březina – mladý Podolský talent, který když nejede s rodiči na dovolenou tak je velmi platným hráčem, což ukázal ve 23. Minutě, kdy se protáhl na pravé straně těsně za hranici vápna na úrovni malého vápna a to co následovalo, bylo samozřejmě mistrovsky vypočítané. Všichni čekali centr před bránu, kde až nečekaně bylo několik vlčáků. Ovšem pan Březina si všiml nákroku brankáře a poslal centrostřelu do protilehlé šibenice. V 31. Minutě to bylo 3:1 rychlá akce, kdy Jirka Hrušinský Krob předběhl na levé straně obránce a předložil krásnou přízemní přihrávku na Podobského, který špičkou usměrnil balón do sítě. Do kabin se šlo za stavu 3:1. Hráči hostů mírně podrážděni, jak na rozhodčího, tak na nás, tak mezisetbou. Jak to v životě bývá, jakmile se ti něco nelíbí a nejde, hledáš chyby všude kolem sebe.
V druhé půli jsme věděli, že Uhelky musí a my si to musíme pohlídat. Každý tým vždy něco musí. V tomto zápase jsme to musení zvládli lépe my. Jirka Hrušinskej Krob po krásné individuální akci zvýšil na 4:1 v 66. Minutě. Velmi oprávněně byl zvolen nejlepším hráčem utkání. Do dalších zápasů si musíme uvědomit, že i stav 4:1 se dá ztratit. Je nesmysl otevírat obranu a hrát hurá fotbal nahoru dolů. Soupeř měl několik dobrých příležitostí, aby zápas korigoval a zdramatizoval. Obou týmům došly síly a v 88. Minutě kosmeticky upravil stav Jan Červenka, který předvedl dobrý výkon (doufejme, že nebude zase jezdit všude možně s kdekým kvůli narození vepříka od tetiny sestřenice z druhého kolene). V každé soutěži se body počítají, takže jsme rádi za tři body a pokorně se připravíme na další zápas s Viktorkou Žižkov, které máme co vracet.
Pohled fanouška (Hráč 3. Ligy)
Jak vnímáš rozdíl mezi 3. ligou a Pražským přeborem?
Ve třetí lize často nastupují mladí, nadějní poloprofesionální hráči, někdy i profesionální, kteří trénují povinně 4x týdně. V Přeboru se jedná povětšinou o amatéry, kteří hrají pro zábavu doplnění o starší hráče z vyšších soutěží. Rychlost hry a taktická vyspělost týmů se nedá srovnávat. Ve 3. Lize musí hráči plnit jasně dané taktické pokyny. Tady člověk nepozná, jestli je vůbec nějaká taktika nastavena nebo není vůbec plněna. Nasazení a zápal pro hru se nedá hráčům v přeboru odepřít.
Co se ti líbilo na zápase?
Divácky velmi atraktivní fotbal, nahoru dolů se spoustou branek. Byly tam hezké fotbalové momenty a hezké individuální akce, které diváky pobavily. Pokud bych si měl vybrat půjdu raději na přeborový zápas než na divizní, stejně jako raději půjdu na třetiligový než na druholigový.
Co se tě překvapilo?
Velmi špatná kvalita rozhodčích, mnohdy jsem nechápal jeho rozhodnutí. Tři stejné situace posoudí vždy jinak. Jednou faul pro hosty, pak pro domácí a potřetí to nechá volně. Logicky tam dochází ke zbytečným konfliktům mezi hráči. Rozhodčí se nechají velmi ovlivnit publikem a hráči. Výhody, které nechají, nejsou výhodami a jiné výhody zastaví. V 2. poločase už jejich výkon byl konzistentní a lepší, k tomu ovšem pomůže průběh zápasu a relativní férový přístup z obou týmů.
Vzal by si někoho do třetí ligy?
Samozřejmě, mnoho hráčů prokázalo fotbalové kvality a fotbalový talent. Záleželo by pouze na nich, pokud by byli ochotni trénovat 4x týdně a plnit taktické pokyny. Určitě by na to měli!
Co hráč z 3. Ligy pro Pražský přebor byl by přínosem?
Jeden nebo dva hráči by určitě nějaký přínos měli v krátkém horizontu, otázkou jak dlouho by takový přínos trval a zda by se stále v čase snažili. Postupem času nejspíše zapadne do týmu a zůstane lepším hráčem. Je to otázkou priorit, čeho chce každý dosáhnout. Zda zvolí hráč horší kvalitu, peníze a relativní klid. Nebo tomu chce něco dát a posunout se výš. Je to otázka komfortní zóny, zda z ní chceš vystoupit. To je potom každého věc co si zvolí. Bez práce nelze očekávat výsledky.
