Co se stalo v Podolí, že musí chytat hráč z pole?
My máme s trenérem takovou dohodu, že když je problém s Michalem Vondrkou, jdu do brány. Byla to jasná volba. Já jsem totiž až do dorostu chytal, takže se dá říct, že jsem šel do branky dobrovolně. Chytal jsem i futsal za Jistebník. Na druhou stranu, celou minulou sezonu jsem odehrál v poli.
Máte na kontě nulu z Třeboradic, tam jste odchytal necelou hodinu. A pak výhru na Admiře B, teď porážku s ČAFC, kdy jste vždy inkasoval po gólu. Byl jste nervózní?
Ani ne, dá se říct, že jsem flegmatik. Když vezmu zápas s Třeboradicemi, tam to bylo asi nejlepší. Domácí nás tlačili a nám se podařilo vyhrát a neinkasovat. Najednou se Michal zranil a já musel do brány, to mi nedělá problém. Možná právě naopak, člověk jde na věc a ani nemá čas o něčem přemýšlet. S těmi dalšími zápasy jsem taky relativně spokojený, jen gól s ČAFC mě mrzí. Soupeř vystřelil přes hráče a prošlo to do branky.
Možná je prohra s ČAFC nepříjemnější i v tom, že jste hráli se soupeřem, který hraje o záchranu...
Určitě je to nepříjemné. Ale kdo se podívá na zápas ze záznamu, tak uvidí, že to bylo o naší nemohoucnosti. My jsme měli snad šest jasných šancí a nedali jsme je. Z toho zápasu nám nevyšlo patnáct minut, kdy nám dal soupeř gól. Pak už jsme to měli těžší. Kdybychom šli do vedení my, tak věřím, že bychom přidali další branky. Je škoda, že jsme ten zápas nezvládli. Udělat další tři body, zase bychom měli o trochu víc klidu.
V tabulce jste přece čtvrtí, jak to myslíte?
No ale padají čtyři týmy. Podle mého úplný klid mají snad jen první tři mužstva. My sice máme třeba k sestupovým příčkám nějakých deset, jedenáct bodů, takže neřešíme nějaké akutní problémy, ale chceme prostě mít klid spojený se záchranou co nejdříve. Takže by se tyhle tři body hodily.
Na druhou stranu, před sezonou leckdo Podolí takhle vysoko v tabulce nečekal. Byla to vaše výhoda?
Zaslechli jsme to, že se počítá s tím, že to bude pro Podolí jedna sezona v přeboru. Možná nás i někdo trochu podcenil, nevím. Ale na tabulku se nám pochopitelně dívá docela dobře. Hlavní cíl byl zachránit se, kdyby se ale povedlo být v první pětce, bylo by to super. Věřím, že uděláme další body, máme tam soupeře jako Braník, Vršovice, Hostivař, kde naším cílem musí být jedině vítězství.
Cítíte, že vám spoluhráči víc pomáhají, když stojíte v brance. Jsou zodpovědnější?
Možná pro některé kluky bylo i překvapení, když jsem šel do branky. Neznali mě. Když máte v brance gólmana, který chytá pravidelně, tak je jasné, že je s ním tým sehraný a kluci se na hřišti cítí lépe.
Jít hrát do pole a chytat, to jsou dva rozdílné světy. Najdete něco, co je pro vás po přechodu mezi tyče nejtěžší?
Nevím, nic takového snad nebylo. Já už jsem si totiž během kariéry zkoušel vlastně na všech postech. Kromě chytání jsem hrál v obraně, záloze i útoku. Ani nedokážu říct, kde se cítím nejlépe, vždycky to závisí na dané situaci. V bráně asi občas trenérovi brnkám pěkně na nervy, když zkusím nějakou kličku. To pak na mě křičí přes celé hřiště. Asi z toho není moc nadšený.
V poslední době chytal i vršovický obránce Šimr. Zaznamenal jste to?
Všiml jsem si toho a musím říct, že to bylo něco úplně jiného než můj případ. Já jsem dlouho chytal a nemám problém do branky jít. Pro hráče z pole je to všechno daleko složitější.
Přihlásil se po některém z utkání i týmový pokladník a chtěl příspěvek do kasy?
Ne, ne. Nic takového neproběhlo. Ale počítám, že po tomhle rozhovoru se přihlásí.
Sledujete, jak probíhá léčení brankářské jedničky Michala Vondrky, nebo počítáte, že můžete chytat až do konce sezony?
Michal má svalové zranění. Já si myslím, že už to nebude trvat dlouho a vrátí se do hry. Platí, že jakmile se uzdraví, půjde do branky zase on a já budu zase hrát v poli.
