SOKOL LIPENCE - SLAVOJ PODOLÍ 1:1 (0:1)
Ve 20. kole jsme zavítali na půdu Lipenců, a aby toho nebylo málo, tak se hrálo od 17 hodin a to dokonce v pondělí. Víc už snad ani není zapotřebí psát. Ale to bychom zklamali naší početnou základnu čtenářů, a proto rychle k fotbalu.
Jak už to v Lipencích bývá, prohráli jsme los a začali jsme z kopce. Ale to nás nerozhodilo a do utkání jsme vlétli aktivněji. Hned z kraje zápasu jsme si vytvořili několik slibných náznaků, avšak nic jsme nedokázali přetavit v šanci, natož gól. A tak začal hrozit soupeř, který těžil především z velmi dobrých balonů za obranu, se kterými jsme si mnohdy nevěděli rady a několikrát situaci musel hasit až dobře chytající Vondrka. Nicméně byl to náš soupeř, který udeřil první a po závaru ve vápně vstřelil branku, avšak po signalizaci pomezního ji hlavní rozhodčí správně neuznal. A tak jsme na tahu byli my. Ve 43. minutě Zezula převzal míč ve středu hřiště a skvělou kolmicí vysunul Svobodu, který s i v koncovce poradil na jedničku a krásně překonal brankáře domácích. Krásná akce! První poločas vyvrcholil druhou žlutou a následně červenou kartou pro jedno z domácích hráčů a do kabin se odcházelo za stavu 0:1 z pohledu Lipenců.
Jak jsme dobře zakončili první půli, o to hůř jsme začali tu druhou. Hned z první akce ve 46. minutě jsme inkasovali, když se domácí prosadili hlavou po jednom z centrů. Hlavně nezaspat začátek! To by se mohlo omílat pořád dokola. Po obdržené brance jsme se snažili převzít iniciativu a využít tak početní výhody, ale nebyli jsme dostatečně důrazní v koncovce. Naopak to byl opět náš soupeř, který v koncovce předváděl větší kvalitu a nebýt dobrých zákroků Vondrky, tak jsme z Lipenců odjížděli s prázdnou. Jediným oživením druhého poločasu bylo střídání v 90. minutě, kdy se na hřiště podíval, zjevně, oblíbenec místních fandů Lukáš Michl, který na bujaré pokřiky šlechetně pokynul rukou. Nic zásadního se v utkání už nestalo a tak si z Lipenců odvážíme bod za remízu 1:1.
Skvělou zprávou je, že po velmi dlouhé absenci se do hry zapojil i Ondra Mráček, tak snad mu zdraví i elán vydrží.
SPORTU ZDAR A FOTBALU ZVLÁŠŤ!
