25. kolo 1.A třídy SK Modřany vs. AFK Slavoj Podolí Praha 2:2 (0:1) Branky: Sulek, Jůzek
V počasí vhodném spíše pro opalování někde u bazénu jsme v sobotu dopoledne nastoupili v Modřanech k poslednímu venkovnímu utkání sezony. Domácí brali v podzimním vzájemném utkání na našem hřišti překvapivě všechy body. Bylo tak co oplácet. Jenže hned v začátku utkání přišla nečekaná komplikace v podobě Vondrkova nezaviněného zranění kolene, které nakonec není naštěstí vážnějšího charakteru. Místo něj nastoupil Pinkava a hrálo se dál… Zanedlouho po tomto střídání přišel i první gól zápasu. Polenovo dalekonosné vhazování před branku přistálo na hlavě Sulkovi a ten otevřel gólový účet. 0:1. Od tohoto momentu patřila první půle spíše nám, ale o nějaké velké převaze nebyla řeč. Nicméně po dlouhé přihrávce mezi obránce se snažil dostat do zakončení Pinkava, ale u míče byl o chlup dříve domácí brankář. Následný teatrální pád à la Luis Suárez rozhodčí přešel s úsměvem na rtech. Opravdovou a jedinou tutovku měl ovšem Jůzek. Po Svobodově přihrávce šel ze strany úplně sám, ale bohužel trefil jen dobře vyběhnuvšího brankáře. Domácí se na dohled naší branky dostávali jen z protioútoků a po našich nevynucených ztrátách míče a o nějaké slibné šanci z jejich strany se v prvním poločase mluvit nedá.
Poločas druhý byl o poznání zajímavější. V poledním žáru jsme se snažili hrát efektivně, držet míč a ze začátku druhého dějství nám to i šlo. Domácí často a mnohdy zbytečně faulovali. Z jedné takové standartní situace zvýšil naše vedení po nečekaném signálu Náhlovského asi nejokopávanější hráč dne Jůzek. 0:2. Nic nenasvědčovalo tomu, že v Modřanech ztratíme body. Zvlášť po tom, co rozhodčí Zloch vyloučil domácího hráče za faul na Perla (první žlutá karta) a za následné protesty (druhá žlutá karta). Paradoxně od té chvíle patřila zbývající pětadvacetiminutovka domácím. Ti využili naší letargie po dvougólovém vedení a následném vyloučení a pustili se do nás. Výsledkem bylo snížení po dobře sehraném protiútoku čtvrt hodiny před koncem. Do konce utkání nás oslabení domácí spíše tlačili a my se i s podstatnou dávkou štěstí bránili. Přímý kop domácích skončil jen pár decimetrů vedle branky. Při závěrečném tlaku nás doslova držel nad vodou svými několika zákroky brankář Těžký. Po jednom z nich domácí kopali chvilku před koncem rohový kop, ze kterého vyrovnali na konečnch 2:2.
