FC TEMPO PRAHA . SLAVOJ PODOLÍ 2:1 (0:0)
V 18. kole jsme zavítali na hřiště FC Tempo, který nás přivítalo na své nové umělé trávě. FC Tempo je tradiční klub s širokou základnou a kvalitním hráčským kádrem. Tento zápas můžeme označit za malé derby Prahy 4. Na hřišti jsme chtěli dokázat, že jsme lepším týmem a potvrdit svoji pozici v tabulce.
Utkání začalo z naší strany velmi opatrně a nejednotně, 1. poločas ničím výrazným neutkvěl do srdcí diváků. Domácí byli nebezpeční hlavně ze standartních situací, kdy jejich záložník s číslem 8 zahrával všechny situace velmi dobře a centry měli potřebné parametry k možnosti skórování. Z jednoho rohu se míč dostal až na břevno po kterém skákal a mnoho hráčů pouze koukalo co se bude dít, nakonec dopadl před brankovou čáru, kde byl ovšem domácí hráč otočený zády k bráně a balón zřejmě neviděl, proto Vondrka míč zkrotil do náruče. V domácím týmu musíme ocenit stopera Kadlece režiséra hry a gólmana Varechu, který kdysi krátce působil na Podolí. Jeho výkopy měl milimetrovou přesnost a razanci a našim obráncům tím nenechal ani vteřinu na vydechnutí, ti si ovšem všechny situace pohlídali, což ikonicky ohodnotil Veverka ,,Já už nemůžu po 10 balónech na moji stranu, Ať to taky kopne na pravou stranu,, z naší strany se několikrát snažil přejít Kouba jeden na jednoho,ale bez úspěchu. Všem dělal jinak skvělý povrch mírné problémy ,jelikož povrch byl pomalý a balon se nám zadrhával pod nohami. Z naší snahy můžeme ještě vyzdvihnout dvě kombinace ve středu hřiště s následným posunutím do levého křídla, kde mohl Svoboda vybídnout Jůzka k zakončení, ovšem tak se nestalo. Ke konci 1.půle mohl ještzě z vápna střílet Hrubý, ovšem volil přihrávku a k ohrožení domací branky nedošlo. 1. poločas skončil za stavu 0:0, mirně lepším týmem byli domácí, kteřích hlavně do 25 minuty byli aktivnější, koncem poločasu se hra vyrovnala do nudného průměru.
Jak byl první poločas nudný, tak druhý začal zostra aod první minuty a předpovídal zajímavé okamžiky. Ve 46. minutě domácí vhazovali aut na úrovni velkého vápna. Obyčejně naše zbraň se otočila proti nám,Aut propadl nepochopitelně přes 8 lidí až na zadní tyč, kde osamocený Frei mohl pohodlně do prázdné brány skórovat 1:0. Byla to ledová sprcha, stejně tak ledová jako ledový vítr o půli v naší kabině. Toto nás na dalších 10 minut zmrazilo úplně. Poté přišla na řadu naše odpověď. Jediné co můžeme v tomto zápase hodnotit pozitivně je naše zmrtvých vstání. Po zahrání standardky z pravé strany od Davida Perla, který mazácky zvednul P ruku a všem dal znamení co má v úmyslu udělat. Balón letěl na brankáře, který se zřejmě lekl, že míč skončil až u něj, takže mu balon propadl za záda, kde číhal takticky zapíchlý Červenka a mohl dorazit balón do sítě, tím potěšil nás všechny, ale nejvíce svoji přítelkyni, která se nemohla dočkat až Honza červenka oholí svoji zarostlou tvář. V tu dobu byl na hřišti kanonýr Fidler ten v 54 minutě otočil skóre v náš prospěch. Není toho moc k popisování. Jak ho známe ladně se s míčem otočil asi 25 metrů od branky, podíval se a s přispěním domácího obránce uklidil míč k L tyčce domácí branky. Stav 2:1 vydržel až do konce hrací doby,ale musíme říct, že jsme se pěkně zapotili a opět si ze zápasu udělali pěkné nervy. Nic by se asi nestalo, kdyby Jůzek svůj ,,úprk,, zakončil gólem nebo nahrávkou na volného Fidlera uprostřed vápna. Jůzek na našem vápně převzal balón a následovalo něco komického, on starý dobrý technik a milovník kliček udělal tu nejlepší kličku na světě a tou je: dej si balón rovně a běž jako tank, ostatní od tebe popadají jako hrušky, takle skončili na zemi postupně 4 hráči Tempa. Bohužel svůj běh nezakončil gólem a to byla zřejmě osudová chyba jelikož pak by konec zápasu mohl být klidnější.
Vše vyrcholilo posledních 5 minut zápasu,nejprve Hrubý zbytečně fauloval hráče Tempa uprostřed hřiště a uviděl druhou žlutou kartu a musel pod sprchy. Poté se do našeho vápne vydal i golman Tempa, nedal sice gól ale pár dobře mířených ran a kopanců zvládnout stihl. Hráči tempa byli velmi nervózní a agresivní mnoho jejich zákroků bylo na hranici regulérnosti, ovšem byli jsme to opět my kdo dostal červenou kartu. Při další rozehrané situaci se míč objevil 4m před naším
vápnem, kde chtěl Zezula balón odkopnout, v tom hráč Tempa naprosto bez úmyslu hrát balón doslova vletěl do klubka hráčů s kopačkou napřed, to si Zezula nenechal líbit a rukou se ohnal proti dolétlému hráči, ten samozřejmě situace využil a ochotně upadl. Zezula uviděl červenou a my hráli poslední minuty o 9. Byla to zřejmě oprávněná červená karta ovšem hráč Tempa ji měl za svůj karate styl obdržet také. Poslední minuty jsme zvládli a doslova utrpěli vítězství 2:1. Náš výkon nebyl optimální a do dalšího zápasu musíme naši hru zkvalitnil.
Toto utkání bylo opravdu Pyrrhovo vítězství do dalšího zápasu se Zlíchovem počítáme jednu ztrátu za druhou. V průběhu zápasu se opět po špatném došlapu zranil špílmachr Vondrka Matěj, Hrubka a Zezula jsou vykartovaní, Jůzek má službu v nemocnici, Andrle je také pracovně vytížen,Janovský nemocen, Pospíšil zraněn, Fejtek není, Polena píská, Moravec staví, Kotek, Pinkava, Svoboda L v zahraničí. Vzhledem k tomu že hrajeme s 3. Zlíchovem a chceme potvrdit 2. místo v tabulce, nezbývá nic jiného, než aby si vzali kopačky trenéři Jakubec(na hrot) a Jarolím (do středu hřiště). Škoda že ještě nemůžeme využít naší široké mládežnické základny a všech těch šikovných malých fotbalistů, kteří na Kavčích Horách běhají.
Sestava:Vondrka Michal, Sulek, Zezula, Červenka, Veverka,Kouba, Vondrka Matěj, Bednář, Hrubý,Svoboda, Jůzek
Náhradnící: Perl, Flusek, Fidler, Mráček,
Branky: 59´ Červenka, 64´ Fidler
