SLAVOJ PODOLÍ B - SOKOL STODŮLKY B
V neděli odpoledne jsme na svém domácím hřišti na Kavčích Horách přivítali svého soupeře v 2.kole 1.B třídy a tím nebyl nikdo jiný,než celek Sokol Stodůlky B.
Jako trener jsem nevěděl co od soupeře očekávat.Proto vzhledem k faktu,že hrajeme doma a s mužstvem,kterým je nováček této soutěže nezbývalo mi nic jiného,než zvolit jednoduchou taktiku.
Směrem dozadu hrát CHUCHVALEC,směrem dopředu hrát naopak PRUŽINU.
Vyhrát zápas,hrát pohledný fotbal,vystřídat na place všechny hráče,kteří prošli sítem nominace a pokud možno obejít se bez zranění ( Strnad,Hanzák ,Majer - starší ale stále kvalitní plejeři.).
Zápas začal úderem 17 hodiny odpolední a taktika nám od začátku celkem vycházela.Bohužel až na jeden zásadní ukazatel a tím byl nulový počet branek v síti soupeře.
Sice jsme měli herní převahu a dobře kombinovali,ale zakončení našich akcí bylo nepřesné.
V cca 10.minutě se nechal pro potíže s kolenem vystřídat Jakub Kouba a na hřiště přišel malý Sob (přezdívka pro vzrůstem nevelkého ale duchem velikána Lukáše Svobodu).
Po dvaceti minutách hry,jsme pro mne z nepochopitelných důvodů přestali dodržovat stanovenou taktiku a nechali soupeře malinko vyrovnat hru.
Tento stav naší letargie a nemohoucnosti nám vydržel až do poločasu kdy jsme odcházeli do šaten za bezbrankového stavu.
Nutno říci,že od 20.minuty se na hřišti nedělo prakticky vůbec nic.
V šatně jsme si řekli,že by byla velká škoda,tento zápas nevyhrát a že tudíž asi budeme muset začít více běhat,rychleji a přesněji přihrávat krychli svým kamarádům ve stejném dresu, více bojovat a hlavně,konečně dostat hroudu za soupeřova brankáře do sítě.
Vrátili jsme se na plac a rozhodčí mohl zahájit druhý poločas.
Pro statistiky musím podotknout,že v šatně zůstal zraněný Zdeněk Fejtek a na jeho post předstopera se posunul malý,ale důrazný středopolař Martin Řehák.A jako defensivní štít se na hřišti objevil od 45.minuty Hrozný Marcel,pardon Marcel Hrozný.Po dvou letech se rozhodl opět začít s fotbalem a myslím,že udělal dobré rozhodnutí.
K mému překvapení se 10 minut nedělo opět skoro vůbec nic.Nicméně po zahřátí ztuhlých svalů po sezení v kabině jsme se konečně herně zvedli a začali soupeře opět přehrávat.
Náš zlepšený výkon vedl k první vstřelené brance,kdy Lukáš Malý,hrající v životní formě nacentroval přesně na kopačku Martina Bednáře a ten umístěným volejem k tyči nedal brankáři hostí sebemenší šanci 1-0.
Za dvě minuty dostal přesnou přihrávku mezi beky opět Lukáš Malý a postupoval sám na branku,neomylně zakončil a rázem byl stav 2-0.
Chtěl bych vyzdvihnout přihrávajícího hráče,ale přes slzy štěstí a silné objetí Tomáše Strnadla po prvním vstřeleném golu jsem bohužel nic neviděl.
Uběhly sotva další dvě minutky hry a Lukáš Malý opět sprintoval gepardí rychlostí sám vstříc svému druhému zásahu v utkání.(Všichni jsme se modlili aby v jeho trajektorii pohybu nebyla někde leklá ryba,po které by mohl nešťastně uklouznout).Nebyla tam a my se mohli radovat ze stavu 3-0.
A to i nám nezkušeným trenerům došlo,že tento stav skore je velmi nadějný a proto jsme ze hřiště stáhli mladého Michala Miláčka a nahradili ho na levém kraji obrany zkušeným harcovníkem Radkem Hanzákem.
Utkání se pod naší režií pomalu ubíralo ke svému konci,ale najednou v dálce vidím,červený svítící maják.Nejdříve jsem nechápal co to je,ale pak mi to došlo......jedno z našich úderných tykadel na hrotu prožívalo menší krizi (vyplazený jazyk,vypouklé oči,záducha a z toho pramenící rudá hlava).
Bylo otázkou kdo to je.... ano máte všichni pravdu,byl to Pepa Moravec.
Rychle jsme ho vysvobodili a na plac šel nažhavený Tomáš Strnadlo s úkolem podržet balon a nic si nenatáhnout.
V 81.minutě jsem stále za stavu 3-0 usoudil,že bych si taky chtěl kopnout a proto jsem stáhnul ze hřiště v té době předstopera Řeháka a sám jsem se postavil na post posledního a přede mne jsem posunul matadora Hořejšku.
Až pak mi došlo,že jsme vytvořili želví obrannou dvojici,naštěstí soupeř už rezignoval a tohoto našeho JEDINÉHO nedostatku nevyužil.
V poslední minutě zápasu se z pravého křídla opakovala spolupráce Malý- Bednář a zrodil se konečný výsledek utkání 4-0 pro naše barvy.
Výhra byla zcela zasloužená.
Závěrem krátké hodnocení:
Až na pár hluchých míst v zápase (cca 30 minut) spokojenost s herním projevem a nakonec samozřejmě i výsledkem.
Příští týden zajíždíme na půdu nevyzpytatelného soupeře Loko Vltavín B.
V týdnu se na tento duel připravíme a doufám,že neodjedeme v sobotu z prázdnou.
