V sobotu jsme vstoupili do rozhodující fáze naší soutěže. Zajížděli jsme na hřiště Kačerova, lídra tabulky, který za celé jaro zatím neztratil ani bod (stejně jako my) a na podzim utržil jedinou porážku - a to na Kavčích Horách. V případě výhry domácích by asi nebylo v posledních dvou kolech co řešit.

Začátek zápasu byl z obou stran nervozní, na oba týmy zjevně dopadla důležitost zápasu. Po prvních minutách jsme přeci jen začali mít herní převahu. Domácí si nic nekomplikovali, hráli dlouhé míče a spoléhali na standartky. My jsme se snažili o kombinační hru, ale naše nadějné akce většinou končily špatným finálním řešením nebo u velmi kvalitního gólmana domácích. Do 28. minuty se hrálo rychle, tvrdě, na obou stranách se spoustou nepřesných střel ze střední vzdálenosti,ale bez gólových tutovek. Ve 29. minutě vzdušný souboj Mareše s domácím útočníkem byl posouzen jako faul, zhruba pět metrů před velkým vápnem. Následná strkačka vyústila ještě ve žlutou kartu pro našeho stopera. I díky tomu jsme ztratili na chvíli koncentraci, kačerovský hráč obstřelil zeď, gólman zareagoval o zlomek vteřiny později, než bylo potřeba a pohroma byla na světě - 1:0 pro Kačerov. Do konce poločasu zbývalo deset minut a podolský tým rozpoutal na hřišti peklo. Domácí nestíhali, nevěděli kam dřív skočit a my jsme během osmi minut prakticky rozhodli celý zápas. Načala to spolupráce našich útočníků. V 31. minutě dlouhý míč až od gólmana dokázal Sitta zkrotit na hranici velkého vápna a dokonce pěkně vystřelit, gólman však vyrazil. Ale pouze zpět k Sittovi, ten posunul na Bláhu, který se uvolnil na hranici vápna a trefil nechytatelně k tyči - 1:1. S domácími obdržený gól zamával víc než s námi a to byla voda na náš mlýn. Ve 33. minutě přišla asi nejhezčí akce zápasu. Brezina na milimetr přesně našel rozběhnutého Šimáka na pravé straně, ten z jedničky poslal střílený centr do vápna a Sitta se dokázal prosadit i přes dva obránce - 1:2. Domácí byli psychicky dole a jako na smilování čekali na poločasovou pauzu. Do kabiny jsme jim však stihli naložit ještě jeden gól, skvělý pressink dvojice Král, Bláha vedla ke ztrátě míče domácího obránce, Bláha potáhnul do vápna po pravé straně a Havel vlétnul do jeho přihrávky právě včas - 1:3 !!

Ve druhém poločase jsme očekávali, že na nás domácí vletí a ještě budou chtít něco se zápasem udělat. Hned ve 43. minutě jsme jim ale sebrali vítr z plachet. Brezina si pohrál se třemi hráči ve středu hřiště, až čtvrtý hráč na hranici vápna mu dokázal míč ukopnout. Avšak tak nešťastně, že přeloboval svého vybíhající gólmana a míč se od země odrazil za břevno do sítě - 1:4. Kačerov to zjevně položilo, začali být frustrovaní a spousta zákroků byla až za hranou. Domácí se snažili ohrozit naší bránu už pouze dlouhými nákopy na rychlé útočníky, naše obrana v čele s gólmanem dnes však byla téměř bezchybná. Pouze jednou se útočník domácích dostal za Pallase, ten ho alespoň dokázal vytlačit trošku do úhlu a následnou střelu gólman reflexivně vyrazil nohou. V ofenzivní činnosti už jsme tak nebezpeční nebyli, asi nejvíce proto, že nám začali postupně docházet fyzické síly a vzhledem k průběžnému výsledku nebylo potřeba za tak moc tlačit na pilu. Ve 70.minutě kačerovští vykřesali poslední naději, rychlý brejk tentokráte bezchybně zakončili - 2:4. Zbývajících deset minut jsme už dokázali domácí udržet z dostřelu od naší brány a tak se po závěrečném hvizdu rozhodčího mohli podolští fanoušci radovat.

Jako jediní jsme zůstali na jaře bez ztráty bodu, zbývají nám poslední dva zápasy. Máme vše ve svých rukou, dvě výhry a titul je náš. Důležitý zápas nás čeká v neděli na půdě Hostivaře, který nás na podzim s velkým štěstím porazil o gól. Doufejme, že pomsta bude sladká....