SLAVOJ PODOLÍ - KAČEROV 3:0 (1:0)
Celý týden naše příprava směřovala k dnešnímu zápasu, na Kavčích Horách jsme hostili průběžně první tým tabulky Kačerov, který zatím neztratil v soutěži ani bod. Před tak důležitým zápasem se nám naštěstí vyprázdnila marodka. Už v kabině byla cítit drobná, zdravá nervozita, ale tu přebíjela obrovská touha a chuť po vítězství. Oproti dosavadním utkáním jsme pozměnili především útočnou řadu a poslali na hrot rychlostní typy Bláhu se Zárubou a především zařazení prvního jmenovaného se ukázalo jako správný tah.
Do utkání jsme chtěli vlétnout a okamžitě dostat hosty pod tlak. To se nám bohužel moc nepovedlo, soupeř se zatlačit nenechal a prvních dvacet minut byl nebezpečnějším týmem. Do žádné tutovky jsme ho nepustili, ale jedna ze střel se otřela o břevno, po rohovém kopu sám hlavičkující útočník hostů netrefil míč čistě. Naštěstí se neopakoval scénář předchozích zápasů a rychlý gól v naší síti se nekonal. Naše hra po zemi se nám moc nedařila a ani jsme na ní neměli klid. Naše pokusy o útočné akce spočívali především v přihrávkách za beky na útočníky a krajní záložníky. Po zhruba dvaceti minutách, kdy jsme přečkali všechny nebezpečné akce kačerovských, jsme začali hru vyrovnávat a připravovat si šance. První se zrodila po trestném kopu, brankář hostí míč neudržel, ale dobíhající Bláha ve skluzu nedokázal usměrnit míč mezi tyče. Chuť si však spravil ve 33. minutě, po dobrém presinku získal míč ve středu hřiště Havel, posunul právě na Bláhu a ten tvrdou střelou z vápna nedal gólmanovi šanci – 1:0. Kačerov to zjevně zaskočilo a tak ve zbývajících sedmi minutách prvního poločasu jsme měli další dvě šance. Opět po výborném presinku získal míč Mikš, ale jeho polovysoký centr byl o malinko nepřesnější, než by Bláha potřeboval. Další střelu, tentokráte od Bartha, gólman s námahou vytlačil na roh.
Druhé poločasy nám vycházejí lépe a dnes tomu nebylo jinak. Za celý druhý poločas si soupeř ze hry nevypracoval žádnou šanci. Jediné z čeho dokázal soupeř hrozit, byly dlouhé auty (v dorostenecké kategorii jsem ještě neviděl nikoho házet tak daleko) do našeho vápna v podstatě z jakéhokoliv místa na naší polovině. Ale i když jich bylo snad dvacet, vše jsme „uskákali“, případně vypomohl gólman. Postupně docházeli soupeři síly i trpělivost a my měli čím dál více prostoru pro kombinaci i nebezpečné akce. Rozhodující úder jsme si schovali na 64. minutu, náš centr do vápna zastavil nad hlavami všech hostující obránce rukou a byla z toho jasná penalta. Zodpovědnost na sebe vzal Šimák. Chladnokrevně poslal míč k tyči a zařídil uklidňující náskok – 2:0. Zbývalo patnáct minut a soupeř už neměl fyzické ani morální síly se zápasem něco udělat. A tak poslední slovo patřilo Pallasovi, po přihrávce od Bláhy s přehledem zakončil na zadní tyč a stanovil tak konečný výsledek – 3:0.
Derby mělo vše, co má mít – góly, emoce, žluté karty, obrovské nasazení, tvrdé souboje. A především skvělou diváckou atmosféru, dle oficiálního zápisu sledovalo zápas na tuto kategorii a soutěž neuvěřitelných 86 diváků!!! A věřím, že jsme je potěšili. Nemá cenu hodnotit jednotlivce, dnes to byl opět týmový výkon, každý kdo šel na hřiště, tam nechal maximum. Všichni chtěli vyhrát, rozhodla obrovská touha a jak jinak, podolské srdíčko.
Jedním slovem – DÍKY. Díky klukům za jejich výkon, díky fanouškům za neuvěřitelnou atmosféru a podporu. Slíbili jsme, že z Kavčích Hor se už body vozit nebudou. To plníme. Chybí k tomu na podzim poslední krok, porazit za týden první Hostivař. A navíc to bude přímý boj i o podzimního mistra.
odkaz na video - sestřih zápasu
